+420 321 752 111
Udržitelnost

Odpadová revoluce klepe na dveře. Co od ní můžeme očekávat?

Odpadová_revoluce.png

Více jak polovina komunálního odpadu v ČR končí na skládkách. Tomu ale bude brzy konec.

Sněmovna na počátku prosince schválila balíček nové odpadové legislativy Ministerstva životního prostředí, který přináší razantní změny v systému nakládání s odpadem. Díky těmto změnám bychom měli být schopni naplnit povinné evropské cíle v rámci tzv. cirkulární ekonomiky. Kompletní balíček odpadové legislativy zahrnuje zákon o odpadech, zákon o výrobcích s ukončenou životností, změnový zákon a novelu zákona o obalech. Všechny tyto zákony vzejdou v účinnost již za pár dní, konkrétně od 1.1.2021.

Od skládkování k třídění a recyklaci

Hlavním podnětem k vytvoření nové legislativy jsou poměrně ambiciózní evropské cíle ohledně zvýšení třídění a recyklace odpadů a s tím související úbytek ukládání odpadků na skládky. Jak je známo, Česká republika, podobně jako ostatní členské státy EU, se do roku 2025 zavázala recyklovat nebo materiálově využívat alespoň 55 % veškerého komunálního odpadu. O pět let později dokonce o dalších 5 % více. Přičemž v současné době recyklujeme podle údajů z roku 2019 pouhých 41 %.

Vzhledem k tak ambiciózním cílům potřebuje ČR zrychlit, respektive přehodit výhybku, a jak pevně věřím, s novou legislativou to konečně půjde. Navíc není důvod odpady sypat na skládky, pro moderní společnost představují zdroje, jejichž využitím ušetříme primární suroviny a naše životní prostředí. Za nově nabraný směr ve využívání odpadů patří poslankyním a poslancům můj velký dík,“ okomentoval schválení zákonů ministr životního prostředí Richard Brabec.

Mezi nejzásadnější body nové legislativy bezpochyby patří právě postupné zvyšování poplatků za skládkování, a to z dosavadních 500 Kč za tunu uloženého komunálního odpadu až na částku 1850 Kč v roce 2029. Tím by mělo dojít k nastartování recyklačního mechanismu na mnoha úrovních.

Třídit se vyplatí

Nový zákon o odpadech se dotkne každého z nás. Jedním z motivátorů, jak snížit skládkování, je totiž zavedení tzv. systému PAYT (z anglického „Pay-as-You-Throw“). Podle něj budeme platit za svůj odpad přímo podle toho, kolik ho vyhodíme do směsného odpadu (ne za to, kolik ho vyprodukujeme, jak bývá mnohdy špatně interpretováno). Způsob implementace systému PAYT do obecního systému odpadového hospodářství a následná praktická stránka věci zahrnující administrativu i vlastní provoz není stanovena jednotně, ale závisí na rozhodnutí konkrétní radnice.

Mimo to bude třídění v jednotlivých obcích podpořeno tzv. třídicí slevou, která má eliminovat dopady ze zvýšení skládkovacího poplatku pro jednotlivé obce, potažmo pro jejich obyvatele. Na tuto slevu by měly dosáhnout všechny obce a bude vztažena na množství odpadu odvezeného na skládku za kalendářní rok a za obyvatele.

Konec skládkování využitelných odpadů

Původní konec skládkování využitelného a recyklovatelného odpadu byl posunut ze současného roku 2024 na rok 2030. Díky tomu se mohou obce i jednotlivé podnikatelské subjekty lépe připravit na přechod do nového systému. Budou mít mimo jiné více času na nastavení celého systému, vybudování infrastruktury pro třídění a recyklaci i na nalezení účinnějších způsobů pro využívání druhotných surovin.

Ekomodulace v praxi

Novela zákona o obalech, která byla také aktualizována v rámci balíčku odpadové legislativy, klade důraz na obaly jako takové – především pak na jejich vzhled ohleduplný k životnímu prostředí a na jejich lepší recyklovatelnost. Z těchto důvodů došlo k zavedení pojmu „ekomodulace“. Ta má motivovat výrobce k používání takových obalových řešení, která s sebou ponesou minimální negativní dopad na životní prostředí.

V praxi to znamená zavedení škály poplatků za uvádění obalů na trh, kdy budou zvýhodňovány právě ty způsoby balení, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. „Nová regulace tedy bude umožňovat, aby obaly snadno recyklovatelné (například z jednoho druhu materiálu) byly levnější než obtížně recyklovatelné obaly, například takové, které kombinují různé nekompatibilní druhy plastů (typicky PET lahve s rukávem z PVC),“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Ekomodulace se bezpochyby výrazně dotkne celého obalového průmyslu, a tedy i naší tiskárny. Právě proto si v dalším článku nové série o udržitelnosti tento pojem přiblížíme detailněji. Článek na blogu vyjde počátkem příštího roku.